Ostatní sporty

Kunovický duatlon 2013

  • Zveřejněno v Ostatní

kun.duatlon26Rok se sešel s rokem a už máme konec července, s kterým se neodmyslitelně spojuje i velice oblíbený Kunovický duatlon zařazený do série Beskyterra. Letos již pátý ročník se konal v sobotu 27. července jako vždy v areálu hasičského hřiště v Kunovicích , kde na návštěvníky čekalo veškeré zázemí závodu. V sobotu ráno jsem sbalil své běžecké kecky, milovaný bike a vyrazil jsem za doprovodu bráchy Toma, dnes fotografa, a druhé fotografky Evy vstříc své třetí účasti na tomto závodě.

Počasí již téměř týden dopředu hlásili doslova tropické a tudíž jsme nemohli být ani trochu překvapeni, že již od rána se schylovalo na pořádný „pařák". Celých 34 stupňů ve stínu nebyl vůbec žádný kec meteorologů z Prahy, byla to spíš krutá realita pro lidi z mírného pásma. Jakmile jsme dorazili do Kunovic, byly již v akci děti a mládežnické kategorie a proto jsme mohli začít všichni nasávat po malých douškách atmosféru závodu již při samotné prezentaci. Vše proběhlo v pořádku, při rozpravě nám byla sdělena změna oproti loňským ročníkům- první běh bude delší, téměř 6ti kilometrový, následovaný již klasickou a velice zajímavou cca 20ti km tratí pro horská kola a posledním cca 1,5km dlouhým během. Myslím, že nic nezkazím, když prozradím, že změna trasy prospěla a k „zašpuntování v depu či na trase" již jako vloni nedocházelo. Na start v pravé poledne se postavilo kolem 110 účastníků všech věkových kategorií přichystaných porovnat své síly a schopnosti nejen s ostatními závodníky, ale i překonat sami sebe v tomto počasí. Tři – dva – jedna start! Rána ze startovací pistole a dav se za rykotu diváků a rámusu řehtaček vydává vstříc své první etapě- již zmíněnému dlouhému běhu. Čelní skupinka nasadila drtivé tempo, a jelikož se nikdo nechtěl nechat zahanbit, běželi všichni od startu „hranu". Naštěstí pořadatelé zareagovali na veliká vedra a přidali nad jednu ohlášenou občerstvovací stanici alespoň jednu další občerstvovačku s vodou a houbami na svlažení hlavy. „ Ještěže mám tu fajnou čapku od Conti, říkal jsem si již před první občerstovačkou ..." . Slunce pražilo, člověk si připadal jak někde v balkánské stepi. Snažil jsem se nepřepálit začátek a radši jsem všechny nechal vyblbnout. Při doběhu do depa bylo poznávat na některých, že nejsou úplně ve své kůži. Rychle jsme nahodili tretry, napít se a naskočit na kolo, na které jsem se letos opravdu moc těšil. První kilometr po tom dlouhém běhu docela bolel, pak se trať dostala víc do lesa, kde bylo mnohem příjemněji a dalo se jet solidní tempo. První stoupání následoval nejprudší sjezd závodu, poté se vyjíždělo do dědiny, kde byl mlíkem vyznačen menší slalom, poté delší rovinka kolem řeky a nádherný brod. Letos si myslím, že každý jeho přítomnost ocenil. Krátké, ale vydatné zchlazení při „projížďce až po převodník" přišlo vhod! Pak následovalo nejdelší stoupání v závodě zakončené krásnou stojkou, která se letos díky suchu dala krásně vyjet na rozdíl od předchozích ročníků. Pak se již trasa různě vlnila, lesní zpevněné cesty střídaly singletracky či louky. Až samotný konec se jelo chvíli po asfaltu a před depem se najíždělo do dalšího slalomu z „mlíka" okořeněného technickou vložkou v podobě lešení přes které se projíždělo. Pro ty, co si netroufli, byla připravena objízdná trasa. Pak rychle seskočit před měřícím kobercem a hurá do depa, odhodit tretry, nazout boty a zmobilizovat poslední síly na běh. Běželo se v blízkosti hasičského hřiště, takže všudypřítomný hluk z reproduktorů v člověku evokoval blízkost cíle. Avšak i ten udávaný cca kilák a půl se někdy protáhne. Ikdyž na mě šly trochu křeče, dal jsem ještě dva mladíky a svým tempem dorazil do cíle. Cíl- HURÁ!!! Asi první, po čem jsem toužil byla voda a stín. Proto jsem nejprve vypil nějakou tu vodu podanou v cíli a následně zamířil do sprchy z CO zásob, kterou byli zchlazováni běžci vybíhající do posledního běhu. Tam mi bylo opravdu skvěle. Slunce svítilo fest, ale ten okamžik pod studenou vodou ... No, kam se hrabou zážitky s Mastercard... prostě ne k nezaplacení, ale k nepopsání!!! Poté jsme se snažili všichni tři uklidit na terasu do stínu, kde se podávalo jídlo a pití. Opět jako vždy výběr z mnoha druhů jídel byl veliký. Všichni jsme odpočívali, poslouchali doprovázející hudbu, užívali krásného tropického dne a čekali na vyhlášení výsledků a to včetně nejlepšího Kunovjana, nejlepšího „trekaře"- ano i lidé na trekových kolech si dali takovou složitou trasu, dále se vyhlašovali i tři největší looseři závodu, takže o srandu rozhodně nebyla nouze. Celkově vyhrál Petr Dohnal ze Zapro AD týmu před Reném Slánským a Antonínem Liebelem z Valašských bikerů. Pro mě to nakonec dopadlo dobře- obsadil jsem 59. místo v celkovém pořadí, v kategorii M 20-29 let jsem obsadil 15.té místo. Po vyhlášení proběhla bohatá tombola, v níž bylo hlavní cenou horské kolo Kellys. Jakmile se vše předalo, rozloučili jsme se s Kunovicemi s příslibem, že pokud budem při zdraví tak za rok opět nashledanou. Jak již jsem psal vloni- perfektní organizace, zázemí, poutavá trať a doprovodný program dělají z Kunovického duatlonu velice atraktivní sportovní událost nejen pro nadšence, ale i pro jejich doprovody.

Výsledky zde:
Fotografie zde:
Stránky závodu a série  zde:

Sportu zdar Vašek Dlouhý

 

Naposledy změněnopondělí, 12 srpen 2013 14:54